do české verze
(zur tschechischen Version)

Ludwig Czech wurde 1870 in Lemberg in eine jüdische Familie geboren. Er wuchs in Brünn auf und arbeitete hier später als Rechtsanwalt. Er schloss sich zudem der Sozialdemokratie an und wurde zu einem der führenden deutschen Sozialdemokraten Mährens. In leitender Funktion war er für das Brünner Parteiblatt „Volksfreund“ tätig. Nach dem Ersten Weltkrieg führte er die mährischen Sozialdemokraten in die Deutsche Sozialdemokratische Arbeiterpartei, der Josef Seliger vorstand. In den folgenden Auseinandersetzungen mit der kommunistischen Parteiopposition stand er auf Seiten Seligers. Als dieser kurz nach dem Karlsbader Parteitag, auf dem noch ein Kompromiss zwischen den Flügeln ausgehandelt werden konnte, an einer verschleppten Krankheit starb, folgte ihm Czech im Parteivorsitz nach. Unter seiner Führung macht die Partei eine konstruktive Politik. Sie versuchte, durch Arbeit im Parlament, Verbesserungen für die Sudetendeutschen zu erreichen. 1929 trat die Partei in eine Koalitionsregierung ein. Czech wurde Minister und schnell mit den Folgen der Weltwirtschaftskrise konfrontiert. Mit Notprogrammen wie der Czech-Karte versuchte er, die größte Not im Sudetenland zu lindern. Letztlich konnte die Sozialdemokratie aber der Sudetendeutschen Partei Konrad Henleins nicht mehr viel entgegensetzen. Czech hielt an seiner Politik fest, was Kritik auf sich zog. Letztlich wurde er 1938 abgelöst durch den jungen Wenzel Jaksch, der eine inhaltliche Neuorientierung propagiert hatte. Czech zog sich nach Brünn zurück und wollte später nicht den Weg in die Emigration gehen. Mit seiner Frau wurde er ins Ghetto Theresienstadt deportiert, wo er an den Folgen einer Erkrankung und den Lebensumständen starb.

Ludwig Czech se narodil roku 1870 v Lemberku v židovské rodině. Vyrůstal v Brně později tamtéž působil jako právník. Zároveň se připojil k sociální demokracii a stal se předním německým sociálním demokratem na Moravě. Pracoval jako vedoucí brněnských stranických novin „Volksfreund“ (Přítel lidu). Po první světové válce přivedl moravské sociální demokraty do německé sociálně-demokratické dělnické strany, které předsedal Josef Seliger. V následujících diskuzích s komunistickou opozicí stál na straně Seligera. Když Seliger krátce po karlovarském stranickém sjezdu, na němž bylo ještě možné pro obě křídla vyjednat kompromis, zemřel na vleklou nemoc, nahradil ho Czech na místě předsedy. Za jeho vedení strana vedla konsktruktivní politiku. Snažila se prací v parlamentu dosáhnout zlepšení pro sudetské Němce. Roku 1929 strana vstoupila do koaliční vlády. Czech se stal ministrem a brzy se konfrontoval s důsledky světové hospodářské krize. Se záchrannými programy, jako byla tzv. Czech-Karte, se pokoušel zmírnit nejhorší nouzi v sudeto-německé oblasti. Nakonec ale sociální demokracie vůči sudetoněmecké straně Konrada Henleina nedokázala prosadit takřka nic. Czech se držel své politiky, což se setkávalo s kritikou. Nakonec ho roku 1938 vystřídal mladý Wenzel Jaksch, který propagoval obsahovou změnu. Czech se táhl zpět do Brna a později nechtěl emigrovat. Spolu se ženou byl deportován do Terezína, kde podlehl následkům nemoci a životních podmínek.

zur deutschen Version